GEOGRAFIE
Z hlediska matematicko-geografické polohy se Cínovec nachází 50°43´50´´ severní šířky a 13°46´4´´ východní délky a v nadmořské výšce zhruba 700-880 m n.m. Rozloha katastrálního území Cínovec je 11,15 km2. Z hlediska fyzicko-geografické polohy se Cínovec nalézá v severní části České republiky (dále jen ČR), ve vrcholových partiích Krušných hor a přímo u severních hranic ČR se Spolkovou republikou Německo (SRN). Charakter území a její poměry vytváří nejen nadmořská výška a blízkost státních hranic, ale také rozdíl mezi severní a jižní částí, kdy na jihu (směrem do ČR) dochází k prudkému klesání, zatímco pro severní část (směrem k SRN) je typický jen mírný pokles reliéfu. Z hlediska socio-ekonomické polohy je Cínovec částí města Dubí, pod které administrativně spadá. Charakter sídla je vesnice.
HYDROLOGIE
Katastrálním územím Cínovec neprotékají žádné větší vodní toky. Můžete zde však najít drobné vodní toky typu potok. V jižní části území se jednotlivé prameny a potůčky sbíhají v údolí a spoluvytvářejí potok Bystřice, který pramení v lesích jihozápadně od Cínovce v nadmořské výšce 860 m n.m. Bystřice je dlouhá 18,4 km a její plocha povodí činí 70,9 km². Teče převážně jižním až jihovýchodním směrem. Od hranic s Německem jde o prudký podhorský potok, který později kopíruje silnici E55. V Dubí vstupuje do oblasti hustého osídlení a dále protéká Teplicemi. U Velvět ústí v nadmořské výšce 175 m zleva do řeky Bíliny. V minulosti způsobil tento jinak nenápadný vodní tok při prudkých bouřkách, dlouhodobých deštích či tání sněhu v Krušných horách záplavy. V severní části území Cínovce lze nalézt více drobných vodních toků, potůčků a vodních příkopů a přivaděčů. Za zmínku stojí Hraniční příkop (Grenzgraben), který teče přímo na hranici se sousedním Německem.
Katastrálním územím Cínovec neprotékají žádné větší vodní toky. Můžete zde však najít drobné vodní toky typu potok. V jižní části území se jednotlivé prameny a potůčky sbíhají v údolí a spoluvytvářejí potok Bystřice, který pramení v lesích jihozápadně od Cínovce v nadmořské výšce 860 m n.m. Bystřice je dlouhá 18,4 km a její plocha povodí činí 70,9 km². Teče převážně jižním až jihovýchodním směrem. Od hranic s Německem jde o prudký podhorský potok, který později kopíruje silnici E55. V Dubí vstupuje do oblasti hustého osídlení a dále protéká Teplicemi. U Velvět ústí v nadmořské výšce 175 m zleva do řeky Bíliny. V minulosti způsobil tento jinak nenápadný vodní tok při prudkých bouřkách, dlouhodobých deštích či tání sněhu v Krušných horách záplavy. V severní části území Cínovce lze nalézt více drobných vodních toků, potůčků a vodních příkopů a přivaděčů. Za zmínku stojí Hraniční příkop (Grenzgraben), který teče přímo na hranici se sousedním Německem.
Z vodních ploch se na území nalézají pouze umělé vodní plochy. Nejznámějším je Dlouhý rybník poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tato vodní nádrž byla v minulosti vytvořena uměle a sloužila pro účely těžby. Rybník odpovídá svému jménu (je dlouhý zhruba 300 m a široký 30 m) a je oblíbeným cílem koupání v letních měsících a tradičně jej navštěvují i nudisté/naturalisté. V lesích směrem na Fojtovice se nacházejí tři v nedávné době vytvořené rybníčky. V intravilánu obce lze pak nalézt specifické vodní nádrže, využívané v minulosti pro účely těžby. Které nejsou dnes již nijak využívány.
PŮDY
V oblasti převažují kyselé (dystrické) kambizemě a v hřebenové oblasti se na malé ploše střídá podzol, stagnolej (extrémně podmáčené půdy) s malými vrchovišti a přechodovými rašeliništi.
PODNEBÍ
Na Cínovci převládá drsné, chladné a větrné klima s typickými změnami počasí, které je ovlivňováno především západním prouděním. Roční srážky dosahují v průměru 1 000 mm, z nichž třetinu představují srážky sněhové. Sníh vydrží v lokalitě zhruba 130 dní v roce. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 4,5-5 °C. Vegetační období je zde velmi krátké (155-175 dní). Oblast bývá charakterizována jako humidní až perhumidní, tedy nadměrně vlhká. Ráz podnebí je určován častými mlhami a v zimě námrazami. Pro klima v oblasti za hřebenem hor směrem k SRN je významné sedlo na Cínovci (850 m n.m.). V krajině nejde o zvlášť významný prvek, ale pro klima je důležité. Tímto sedlem od jihu, tedy směrem od Čech proniká mlha, která bývá Krušnohorci označována jako tzv. česká mlha (německy Böhmischer Nebel).
GEOLOGIE A MINERALOGIE
Cínovec a jeho okolí je součástí Českého masivu a oblastí se zajímavou geologickou stavbou, která se začala formovat v prvohorách. Dnešní podoba hor byla tvořena především hercynským (variským) a alpínským vrásněním. Během variského vrásnění došlo v oblasti východních Krušných hor ke stlačení a vyzvednutí rul z hlubších vrstev Země, které pravděpodobně vznikly přeměnou sedimentů a žuly. Tím byl dán základ budoucí minerálové pestrosti, která významně ovlivnila i využiti krajiny v budoucnu a rozvoj těžby. Ve třetihorách (alpínské vrásnění) došlo k rozlomení starých pohoří na kry a k neotektonické činnosti a tyto procesy mimo jiné vytvořily i dnešní výrazný reliéf Krušných hor. Krušnohorská kra byla vyzdvižena a sklonila se k severozápadu, čímž byl vytvořen zdvižený jihovýchodní okraj pohoří (tzv. okrajový krušnohorský zlom). Tento zlom je patrný při cestě z Dubí do Německa, kdy je nutné překonat značné převýšení.
Tektonická činnost pronikla zlomy i do vyšších partií pohoří, a vytvořila tak vrcholy, které vystupují nad plochý hřeben kry. Následná eroze pak vytvořila hluboká údolí a vtiskla krajině její specifický ráz. Později byla takto vzniklá pohoří téměř zarovnána, ale dodnes jsou v oblasti patrné četné hřbety.
Z minerálů se na Cínovci nalézá hojně například křemen, kasiterit (cínovec), cinvaldit (tmavá slída s obsahem lithia), wolframit. Ložisko na Cínovci proslulo až decimetrovými krystaly křemene. V dutinách křemenných žil se nacházejí až centimetrové krystaly scheelitu. Wolframit tvoří většinou tlusté tabulkovité krystaly štěpné podle ploch, které patří k nejzajímavěji vyvinutým v Evropě.
Z hornin jsou zde typické ryolity (křemenné porfyry růžové či načervenalé barvy) a žuly. Charakteristickým znakem krušnohorské žuly je tzv. greisenizace, tedy proces, při kterém díky horkým plynům z magmatu dochází ke změně složení tuhnoucí žuly a hornina je tak obohacena o další minerály, například cínovec, wolframit, fluorit či apatit.
Cínovecké ložisko cínu, wolframu a lithia je vázáno na žulový masiv, který tvoří kopuli v severo-jižním směru a nalézá se okolo hřebene hor v nadmořské výšce zhruba 830-880 m n.m. Žulový masiv je tvořen především středně zrnitou metamorfovanou žulou. Okolní plášť a nadloží greisenového tělesa je tvořeno teplickým křemenným porfyrem a mezi žulou a porfyrem bývá pegmatitovým lem.
Na Cínovci se nalézají dvě morfologicky odlišné typy zrudnění. Prvním typem zrudnění jsou v minulosti těžené ploché cinvalditokřemenné žíly s cínovo-wolframovým zrudněním. Tyto žíly bývají doprovázeny různými druhy greisenů s proměnlivým obsahem cínu a wolframu a s proměnlivou mocností (10 – 20 m). Ložisko tvoří čtrnáct žil tvaru plochých misek, seřazených koncentricky nad sebou s výchozy až na povrch. Druhým typem zrudnění jsou greisenová tělesa s cínovo-wolframovým zrudněním a lithnou slídou v hloubce zhruba mezi 200 – 400 m. Tyto tělesa jsou typická pro naleziště Cínovec-jih, které je úpadním pokračováním cínonosných granitů do nižších horizontů a je tvořeno dvěma polohami greisenizovaných žul s průměrnou mocností 20 m.
DOPRAVA
Díky své poloze měl Cínovec v dřívějších dobách velký význam jako tranzitní místo mezi severem a jihem díky významnému hraničnímu přechodu na mezinárodní silnici E55. Po otevření úseku dálnice D8 k hranicím se SRN v prosinci 2006 jeho význam jako tranzitního bodu poklesl, a to především co se týče nákladní silniční dopravy.
Cínovec je spojen s Teplicemi a Altenbergem autobusovou linkou 398 německého provozovatele. Z této linky jde v Altenbergu přestoupit na vlak nebo na další autobus do Drážďan. Nejbližší vlaková stanice v Čechách je v Dubí (trasa Most – Moldava v Krušných horách). Nejbližší německá vlaková stanice je Altenberg (trasa Altenberg-Heidenau).
