HYDROLOGIE
Cínovec – Kostelní pramen
Katastrálním územím Cínovec neprotékají žádné větší vodní toky. Můžete zde však najít drobné vodní toky typu potok. V jižní části území se jednotlivé prameny a potůčky sbíhají v údolí a spoluvytvářejí potok Bystřice, který pramení v lesích jihozápadně od Cínovce v nadmořské výšce 860 m n.m. Bystřice je dlouhá 18,4 km a její plocha povodí činí 70,9 km². Teče převážně jižním až jihovýchodním směrem. Od hranic s Německem jde o prudký podhorský potok, který později kopíruje silnici E55. V Dubí vstupuje do oblasti hustého osídlení a dále protéká Teplicemi. U Velvět ústí v nadmořské výšce 175 m zleva do řeky Bíliny. V minulosti způsobil tento jinak nenápadný vodní tok při prudkých bouřkách, dlouhodobých deštích či tání sněhu v Krušných horách záplavy. V severní části území Cínovce lze nalézt více drobných vodních toků, potůčků a vodních příkopů a přivaděčů. Za zmínku stojí Hraniční příkop (Grenzgraben), který teče přímo na hranici se sousedním Německem.
Z vodních ploch se na území nalézají pouze umělé vodní plochy. Nejznámějším je Dlouhý rybník poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tato vodní nádrž byla v minulosti vytvořena uměle a sloužila pro účely těžby. Rybník odpovídá svému jménu (je dlouhý zhruba 300 m a široký 30 m) a je oblíbeným cílem koupání v letních měsících a tradičně jej navštěvují i nudisté/naturalisté. V lesích směrem na Fojtovice se nacházejí tři v nedávné době vytvořené rybníčky. V intravilánu obce lze pak nalézt specifické vodní nádrže, využívané v minulosti pro účely těžby. Které nejsou dnes již nijak využívány.
GEOGRAFIE
Z hlediska matematicko-geografické polohy se Cínovec nachází 50°43´50´´ severní šířky a 13°46´4´´ východní délky a v nadmořské výšce zhruba 700-880 m n.m. Rozloha katastrálního území Cínovec je 11,15 km2. Z hlediska fyzicko-geografické polohy se Cínovec nalézá v severní části České republiky (dále jen ČR), ve vrcholových partiích Krušných hor a přímo u severních hranic ČR se Spolkovou republikou Německo (SRN). Charakter území a její poměry vytváří nejen nadmořská výška a blízkost státních hranic, ale také rozdíl mezi severní a jižní částí, kdy na jihu (směrem do ČR) dochází k prudkému klesání, zatímco pro severní část (směrem k SRN) je typický jen mírný pokles reliéfu. Z hlediska socio-ekonomické polohy je Cínovec částí města Dubí, pod které administrativně spadá. Charakter sídla je vesnice.
PŮDY
V oblasti převažují kyselé (dystrické) kambizemě a v hřebenové oblasti se na malé ploše střídá podzol, stagnolej (extrémně podmáčené půdy) s malými vrchovišti a přechodovými rašeliništi.
PODNEBÍ
Na Cínovci převládá drsné, chladné a větrné klima s typickými změnami počasí, které je ovlivňováno především západním prouděním. Roční srážky dosahují v průměru 1 000 mm, z nichž třetinu představují srážky sněhové. Sníh vydrží v lokalitě zhruba 130 dní v roce. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 4,5-5 °C. Vegetační období je zde velmi krátké (155-175 dní). Oblast bývá charakterizována jako humidní až perhumidní, tedy nadměrně vlhká. Ráz podnebí je určován častými mlhami a v zimě námrazami. Pro klima v oblasti za hřebenem hor směrem k SRN je významné sedlo na Cínovci (850 m n.m.). V krajině nejde o zvlášť významný prvek, ale pro klima je důležité. Tímto sedlem od jihu, tedy směrem od Čech proniká mlha, která bývá Krušnohorci označována jako tzv. česká mlha (německy Böhmischer Nebel).
GEOLOGIE A MINERALOGIE
Cínovec a jeho okolí je součástí Českého masivu a oblastí se zajímavou geologickou stavbou, která se začala formovat v prvohorách. Dnešní podoba hor byla tvořena především hercynským (variským) a alpínským vrásněním. Během variského vrásnění došlo v oblasti východních Krušných hor ke stlačení a vyzvednutí rul z hlubších vrstev Země, které pravděpodobně vznikly přeměnou sedimentů a žuly. Tím byl dán základ budoucí minerálové pestrosti, která významně ovlivnila i využiti krajiny v budoucnu a rozvoj těžby. Ve třetihorách (alpínské vrásnění) došlo k rozlomení starých pohoří na kry a k neotektonické činnosti a tyto procesy mimo jiné vytvořily i dnešní výrazný reliéf Krušných hor. Krušnohorská kra byla vyzdvižena a sklonila se k severozápadu, čímž byl vytvořen zdvižený jihovýchodní okraj pohoří (tzv. okrajový krušnohorský zlom). Tento zlom je patrný při cestě z Dubí do Německa, kdy je nutné překonat značné převýšení.
Tektonická činnost pronikla zlomy i do vyšších partií pohoří, a vytvořila tak vrcholy, které vystupují nad plochý hřeben kry. Následná eroze pak vytvořila hluboká údolí a vtiskla krajině její specifický ráz. Později byla takto vzniklá pohoří téměř zarovnána, ale dodnes jsou v oblasti patrné četné hřbety.
Z minerálů se na Cínovci nalézá hojně například křemen, kasiterit (cínovec), cinvaldit (tmavá slída s obsahem lithia), wolframit. Ložisko na Cínovci proslulo až decimetrovými krystaly křemene. V dutinách křemenných žil se nacházejí až centimetrové krystaly scheelitu. Wolframit tvoří většinou tlusté tabulkovité krystaly štěpné podle ploch, které patří k nejzajímavěji vyvinutým v Evropě.
Z hornin jsou zde typické ryolity (křemenné porfyry růžové či načervenalé barvy) a žuly. Charakteristickým znakem krušnohorské žuly je tzv. greisenizace, tedy proces, při kterém díky horkým plynům z magmatu dochází ke změně složení tuhnoucí žuly a hornina je tak obohacena o další minerály, například cínovec, wolframit, fluorit či apatit.
Cínovecké ložisko cínu, wolframu a lithia je vázáno na žulový masiv, který tvoří kopuli v severo-jižním směru a nalézá se okolo hřebene hor v nadmořské výšce zhruba 830-880 m n.m. Žulový masiv je tvořen především středně zrnitou metamorfovanou žulou. Okolní plášť a nadloží greisenového tělesa je tvořeno teplickým křemenným porfyrem a mezi žulou a porfyrem bývá pegmatitovým lem.
Na Cínovci se nalézají dvě morfologicky odlišné typy zrudnění. Prvním typem zrudnění jsou v minulosti těžené ploché cinvalditokřemenné žíly s cínovo-wolframovým zrudněním. Tyto žíly bývají doprovázeny různými druhy greisenů s proměnlivým obsahem cínu a wolframu a s proměnlivou mocností (10 – 20 m). Ložisko tvoří čtrnáct žil tvaru plochých misek, seřazených koncentricky nad sebou s výchozy až na povrch. Druhým typem zrudnění jsou greisenová tělesa s cínovo-wolframovým zrudněním a lithnou slídou v hloubce zhruba mezi 200 – 400 m. Tyto tělesa jsou typická pro naleziště Cínovec-jih, které je úpadním pokračováním cínonosných granitů do nižších horizontů a je tvořeno dvěma polohami greisenizovaných žul s průměrnou mocností 20 m.
DOPRAVA
Díky své poloze měl Cínovec v dřívějších dobách velký význam jako tranzitní místo mezi severem a jihem díky významnému hraničnímu přechodu na mezinárodní silnici E55. Po otevření úseku dálnice D8 k hranicím se SRN v prosinci 2006 jeho význam jako tranzitního bodu poklesl, a to především co se týče nákladní silniční dopravy.
Cínovec je spojen s Teplicemi a Altenbergem autobusovou linkou 398 německého provozovatele. Z této linky jde v Altenbergu přestoupit na vlak nebo na další autobus do Drážďan. Nejbližší vlaková stanice v Čechách je v Dubí (trasa Most – Moldava v Krušných horách). Nejbližší německá vlaková stanice je Altenberg (trasa Altenberg-Heidenau).
