Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanabevzetí Panny Marie je umělecky hodnotnou stavbou, která dokládá vývoj sakrální architektury na Krušných horách. Kostel je významnou dominantou Cínovce a krajinotvorným prvkem. Od roku 2018 probíhá rekonstrukce kostela z prostředků ministerstva kultura a města Dubí. V současné době spadá farnost Cínovec pod teplický vikariát litoměřické diecéze, konkrétně pod farní obvod farnosti Novosedlice.
Na Cinvaldu stál dříve údajně dřevěný kostelík. V letech 1729-1732 pak dal majitel panství, kníže Filip Lobkovic postavit katolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl součástí snah o rekatolizaci zde převažujících protestantů. Jde o barokní jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží nad štítovou střechou. V průčelí je mělký středový rizalit s pilastry a nízkým trojúhelníkovým štítem a pravoúhlý osový portál s přímou římsou. Interiéry kostela zdobí rokokové malby kadaňského malíře V. Roitha. V kostelní věži byly původně tři zvony od Valentina Lišky z roku 1732. Ty byly však roztaveny v době první světové války. V kostele visí obraz Madony s Ježíškem, který byl údajně po bitvě u Chlumce uloupen ruským kozákem jako válečná kořist a darem se pak dostal na Cínovec. Od roku 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka. V roce 2022 darovali němečtí sousedé do cínoveckého kostela varhany ze zrušeného kostela v Glasshütte.
Hřbitov a pomníky
Kolem kostela se rozprostírá hřbitov. Na něm je pochováno i 33 válečných zajatců z Itálie z let 1915-18, kteří pracovali v místních dolech. Dále je na hřbitově pomník Rudé armádě z roku 1957.
Vedle těchto dvou pomníků na hřbitově jsou na Cínovci ještě další pomníky. Pomník americkým letcům, kteří na Cinvaldu zahynuli v dubnu 1945, leží nedaleko bývalé celnice. Těsně vedle něj je pomník lidickým ženám, které se vracely přes Cinvald domů z koncentračního tábora. Oba pomníky byly postaveny v roce 2015 (více viz Historie). V okolí č. p. 303 je umístěn těžební vozík jako pomník první zmínky o Cínovci a pomník automobilové závodnici Elišce Junkové, která se mimo jiné v roce 1926 účastnila závodu do vrchu Dubí-Cínovec. Z edukativních důvodů za zmínku stojí i pomník pohraničníků za č.p. 181 (bývalá pošta). Ten nechal postavit spolek Klub českého pohraničí, který bývá považován za levicově extremistickou a neobolševickou organizaci. Za tímto pomníkem byl roce 2019 vybudován betonový podstavec se sochu pohraničníka se samopalem a psem.
Kulturní památky
Na Cínovci nebo v jeho okolí lze kromě kostela nalézt další tři státem chráněné kulturní památky. Jde o dva domy a bývalý hrádek. Po levé straně silnice směrem k bývalé celnici je patrový dům č.p. 38 (dříve restaurace Barborka, Stadt Altenberg). Pod zatáčkou směrem ke kostelu je dům č.p. 42. Oba domy jsou z poloviny 19. století, mají zděnou konstrukci a sedlovou střechu. Patro je chráněno dřevěným bedněním a štít dřevěnými šablonami. Jsou příkladem typické lidové krušnohorské architektury. Dnes je dům č.p. 38 v rukou soukromého vlastníka a je po mnohaletém chátrání v dezolátním stavu. Dům č.p. 42 je příležitostně obýván. Zřícenina hrádku Loupežný (Raubschloss) leží v lesích směrem na Komáří hůrku. Je příkladem pozůstatku feudálních sídel, které byly vystavěny v souvislosti s těžbou cínu. Při archeologických vykopávkách v roce 1904 a dalších v roce 1976 byly nalezeny keramické střepy, železné předměty (hřebíky, podkovy, klíny a šípy) a odlévací forma na cínové tyče z červeného pískovce. Tyto nálezy ukazují na osídlení od druhé poloviny 14. století do začátku 15. století. Byla to dřevěná opevněná stavba ve tvaru komolého kužele, postavená na návrší a obehnaná kruhovým příkopem. Dnes je patrná pouze jako nerovnost v terénu.
Další, drobné památky
Kříž rodiny Gallitz (Gallitz-Kreuz Familie) u č.p. 260, dům rodiny Gallitz stál naproti kříži.
Kříž rodiny Rehn (Rehn-Kreuz), nedaleko restaurace Lípa.
Kříž (Das Buschkreuz) u č.p. 87, cesta od hotelu Pomezí směrem na golf, zrekonstruován roku 2006
Kříž u č.p. 38, osazen křížem v roce 2018 (paní Volfovou)
Kříž u č.p. 55
Kříž u Krušnohorského Dvora
Hraniční buk
Buk poblíž hranice byl údajně vysazen v roce 1537. Stál poblíž hranice se Saskem a prý byl svědkem napoleonských válek, návštěvy císaře Josefa II. (v roce 1766 a 1779), Johanna Wolfganga Goetha v roce 1813, pádu Rakouska-Uherska v roce 1918, postupu německých vojsk v druhé světové válce i sovětské armády v roce 1968. Sám Napoleon se zde měl občerstvit a jím použité cínové nádobí prý bylo uloženo v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci. Po roce 1945 začal strom postupně ztrácet síly, až ho v 70. letech 20. století zasáhl blesk a zcela odumřel. Poblíž bývalé celnice byl roku 2007 vysazen nový strom, u něhož se koná v létě každoroční slavnost.
Celnice
Před rokem 1918 patřil český Cinvald k Rakousku-Uhersku a hranice se Saskem střežily dvě strážní stanoviště s budkami. Nová česká celnice byla postavena v letech 1930-31 a měla dokonce závoru, která se dala obsluhovat zevnitř. Po otevření hranic přestala celnice sloužit svému účelu a byla převedena z majetku státu do rukou Ústeckého kraje. Po dlouhé době byla neobydlená budova změněna v roce 2019 na free-shop. V témže roce kraj převedl budovu do vlastnictví města Dubí.
Dlouhý rybník
V severní části Cínovce, vedle silnice vedoucí na Fojtovice a vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, je více než 300 metrů dlouhý a asi 30 metrů široký Dlouhý rybník. Přestože to není již dnes patrné, byl vybudován v roce 1787 jako umělá vodní nádrž, která dodávala vodu pro úpravu rudy. V současnosti je vyhledávaným místem ke koupání. Dno tvoří písek, bahno a kameny. Voda je typicky nahnědlá a zpravidla je i v horkých letních dnech studenější než v údolí. Některé části rybníka si oblíbili nudisté
Pěší turistika, cyklistika, běžky
Hned při vjezdu na Cínovec od Dubí (u hotelu Pomezí) kříží silnici Krušnohorská magistrála, na níž jsou v zimě upravovány běžecké stopy a mimo zimní období je ideální na pěší túry a cyklistiku. Trasa vede doprava přes Sedmihůrskou cestu, myslivnu U Sedmi štítů na Komáří vížku (nebo také Komáří hůrku). Doleva vede trasa na Vitišku a dále na Nové Město a Moldavu. Lze se také vydat doleva a u Krušnohorského Dvora se napojit na upravené tratě v Německu (Georgenfeld, Kahlberg, Altenberg).
Cínovec a jeho okolí je protkáno cestami vhodnými pro pěší i cyklisty. Dobré je napojení na sousední krušnohorské oblasti, ale také na města v údolí (např. Dubí, Krupka) a Německo (Altenberg, Geising).
Služby
Cínovec byl v historii svědkem mnoha změn a proměn, což je dodnes patrné na jeho nejednolitosti. Jako relikt dříve významného hraničního přechodu a hlavního tahu do Německa zde zůstalo několik čerpacích stanicí a asijské obchody. Z původních restaurací již mnohé nefungují, ale vzhledem k blízkosti pro německé zákazníky je jich na Cínovci stále několik, stejně jako benzínek a kadeřnictví.
Ubytovat a najíst se zpravidla můžete v penzionu Diana, v hotelu Krušnohorský Dvůr, v hotelu Lípa a v hotelu Pomezí, najíst v restauraci Falco, U Staré celnice a U Stepana (vše abecedně řazeno). Nakoupit lze ve dvou free shopech a u mnohých asijských prodejců (omezená nabídka potravin). Nejbližší obchod s potravinami je kousek za hranicemi v Německu. Ze služeb lze na Cínovci najít kadeřnictví, manikúru, masáže a golf.
Zajímavosti v blízkém okolí Cínovce
Myslivna Pod Sedmi štíty (něm. Forsthaus Siebengiebel či Unter den Siebengiebel)
Myslivna Pod sedmi štíty stojí na cestě z Cínovce (Zadního Cínovce) na Komáří Hůrku zhruba na úrovni Předního Cínovce. Původně byla myslivna loveckým zámečkem, postaveným v 18. století majitelem panství, knížetem Clary-Aldringenem. Zámeček byl jednopatrovou obdélníkovou budovou se středovým štítem a hospodářským přístavkem a byl využíván při honech. V pozdější době byl využíván finanční stráží jako sklad zabaveného pašovaného zboží. V době první republiky zde fungovalo pohostinství. Poté byla budova zámečku využívána jako rekreační objekt pro děti z Teplicka. Do dnešní doby se dochovala pouze část dřívějších budov, a to bývalá stodola (stáj). Zbytek budov byl po druhé světové válce zbořen. Poblíž zachovalé stodoly vyvěrá pramen.
Naučné stezky
Na Cínovci naleznete tři naučné stezky, které informují o hornictví, osídlení a přírodních poměrech. Některé tabule však již nejsou v dobrém stavu, případně zcela chybí.
Příhraniční naučná hornická stezka je dlouhá zhruba 40 km a vede po české i saské straně (Krupka – Horní Krupka – Komáří Hůrka – Fojtovice – Fürstenau – Löwenheim – Geising – Altenberg – Zinnwald). Má sedmdesát zastavení a věnuje se dějinám těžby a jejím pozůstatkům (štoly, příkopy, haldy, pomníky, muzea). Na Cínovci má stezka čtyři zastavení:
65– Militärschacht (vojenská šachta, která vznikla v roce 1915 rozšířením šachty „Köppenschacht“ s cílem modernizovat a centralizovat důlní provoz),
66 – Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie,
67 – Dlouhý rybník,
68– Na Cínoveckém hřbetě (880 m n. m., nazývaném též Mrtvé dítě).
Na Předním Cínovci jsou pak další dvě zastavení:
69 – Přední Cínovec (zaniklá obec),
70 – Loupežník (757 m n. m.).
Naučná stezka Přední Cínovec je dlouhá 14 km a byla vytvořena v roce 2009. Mapuje historii života na Předním Cinvaldu a přibližuje každodenní život horalů i další zajímavosti.
Naučná stezka, informující o rašeliništích, je dlouhá 14 km a informuje o geologických zajímavostech, fauně a flóře a významu rašelinišť a jejich revitalizace. V okolí Cínovce můžete navštívit hned několik rašelinišť vrchovištního typu. Přírodní rezervace Cínovecké rašeliniště leží západně od Cínovce, v blízkosti Georgenfeldského rašeliniště. Rašeliniště U jezera se pak nachází dále směrem k vrcholu Pramenáče.
Přední Cinvald
Jde o místo zaniklé obce, která byla stržena po druhé světové válce. V roce 1833 bylo na Předním Cinvaldu 30 domů se 172 obyvateli. Od roku 1879 zde byla škola a v roce 1885 chodilo do zdejší jednotřídky 51 žáků. Domy stály především podél dnešní silnice z Cínovec do Fojtovic. Za druhé světové války byl na Předním Cinvaldu zajatecký pracovní tábor. Po odsunu německých obyvatel a zbourání domů zde zůstal jen bývalý statek, využívaný jako farma na chov ovcí a skotu. V současné době jsou na místě Předního Cínovce patrné kamenné snosy a rybníček.
Na Předním Cinvaldu stála také novogotická mariánská kaple Navštívení Panny Marie. V kapli byl umístěn oltář neznámého autora s ústředním motivem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1510. Pocházel z poutního kostela v nedalekém saském Fürstenau. V roce 1883 byl umístěn na radnici ve Fürstenau a následně byl obcí věnován do nově postavené kaple na Předním Cinvaldu. K předání došlo 1. listopadu 1887, kdy byl oltář naložen na vůz a slavnostním průvodem převezen do kaple. Nyní lze tento oltář vidět v Regionálním muzeu Teplice v expozici církevního umění.
Hornické muzeum Huthaus (cechovní dům) v Zinnwald-Georgenfeldu (v současnosti zavřené)
Muzeum bylo otevřeno v roce 1983 v bývalé kovárně z roku 1756 a informuje o lokální historii, těžbě a každodenním životě horníků. Dále je tu k vidění mineralogická sbírka z dolů na Cínovci. Před muzeem leží hraniční kámen z roku 1673, který vyznačoval hranice panství rodu von Bünau z Lauensteinu (znak s hlavou levharta) od panství Šternberků v Krupce (znak se zlatou hvězdou) a území kurfiřství (saský znak se zkříženými meči).
UNESCO – Hornická krajina Altenberg-Zinnwald a Krupka
Blízko Cínovce, v Zinnwaldu, Altenbergu a v Krupce se nachází hornické památky, které jsou součástí Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří, zapsané v roce 2019 na seznam světového dědictví UNESCO. Mezi památky na saské straně patří prohlídkový důl, pinka (Pinke) v Altenbergu, důlní zařízení (stoupa) a vodní příkop (přivaděč) Aschergraben. Na české straně je to historické centrum Krupky, důlní revíry Steinknochen a Knötela pinka na Komáří hůrce.
Prohlídkový důl Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald v Zinnwald-Georgenfeld je původní důlní závod, který vznikl ze štoly Tiefen Bünau z poloviny 16. století. Štola sloužila k odvodňování a dopravě materiálu i horníků. V roce 1992 zde byla zřízena expozice s téměř tříkilometrový prohlídkovým okruhem, který patří k největším přístupným štolám v Krušných horách.
Přírodní park Východní Krušné hory
Přírodní park Východní Krušné hory byl vyhlášen v roce 1995 na přibližně 40 km2 mezi Petrovicemi a Cínovcem a má chránit typickou hřebenou krajinu s lesními porosty, horskými a rašelinnými loukami a charakteristickou flóru a faunu.
Přírodní památka Cínovecký hřbet
Přírodní památku Cínovecký hřbet vyhlásil Ústecký kraj nařízením v roce 2019. Předmětem ochrany je komplex zčásti člověkem ovlivněných přechodových rašelinišť, rašelinných a podmáčených smrčin v severovýchodní části Zadního Cínovce, kde se vyskytují zvláště chráněné a vzácné druhy rostlin a živočichů (rosnatka okrouhlolistá, prstnatec, vítod douškolistý, všivec lesní, klikva bahenní, rašeliník střecholistý, tetřívek obecný, lesklice horská, šípověnka vachtová, vakonoš horský.
Pramenáč
Pramenáč je se svými 909 metry n. m. nejvyšším vrcholem v okolí Cínovce. Stejně jako další vrcholy v okolí (Na Skále, Grosser Lugstein, Kahleberg) je tvořen tělesem teplického křemenného porfyru (ryolitu) s typicky červeným zbarvením. Na vrcholu je umístěn dřevěný kříž. Pod Pramenáčem prochází štola (zvaná Pramenáč nebo Vápenice), jejíž ražba byla dokončena v roce 1934. Je dlouhá 3 370 metrů, spojuje údolí Horské Bystřice a Divoké Bystřice a je součástí posilovacího vodovodu, který měl pokrýt nedostatek pitné vody v Teplicích.
DALŠÍ TURISTICKÉ CÍLE V BLÍZKOSTI CÍNOVCE
- Biathlon Arena Osterzgebirge (cca 3 km)
- Geising, historické centrum, sjezdovka, zimní stadion, koupaliště (cca 4 km)
- Vrchol Kohlhaukuppe s rozhlednou (cca 4 km)
- Altenberg, sjezdovka, letní bobová dráha, hornické muzeum, pinka, plavecká hala, koupaliště (cca 5km) Horská železniční dráha, zastávka Dubí (cca 6 km)
- Vrchol Geisingberg s rozhlednou (cca 7 km)
- Komáří hůrka s rozhlednou (cca 8 km)
- Horská botanická zahrada v Schellerhau (cca 11 km)
- Hornické město Krupka, na seznamu UNESCO, lanovka na Komáří hůrku, muzeum (cca 14 km)